Naši předci uvazovali snopy z obilí nebo pletli věnce a zdobili jimi své domy. Z posledního sklizeného snopu se vzalo zrno a přimíchalo se do osiva na další rok, protože se  věřilo, že v něm přebývá obilný duch s magickou mocí hojnosti a plodnosti. Tvořily se také různé obětiny, kterými se vzdávaly hold Matce Zemi za její plodnost a štědrost – např. kukuřičné panenky. Předci ukazovali štědrost sezóny umisťováním zdobných misek s ovocem a zeleninou kolem svého domova. Rozvěšovali bylinky po kuchyni a sušili je na pozdější použití. Pekli chleby z prvního sklizeného obilí.

Toto období je spojované s mateřskými rituály a svatbami. Mateřskými rituály se oslavovala plodnost žen. V dnešní době se můžeš setkat nejčastěji s rituály v podobě předporodního rituálu či poporodního rituálu. Vrací se také pohanské rituální svatby (rituál „handfasting“ – svazování rukou), během kterých se skrze živly uctívá láska muže a ženy.

Letní slunovrat byl spojován hlavně s elementem vody, ale také ohně. Během tohoto svátku se lidé vypravovali ke studánkám, vyčistili je a ozdobili, poté si dopřáli očistné koupele a poděkovali vodě za její dary. V noci pak pálili ohně na počest vrcholícího Slunce a skákali přes ně. 

Uhlíky z ohňů byly rozhazovány po polích pro zajištění dobré úrody. Lidé se také vystavovali síle slunečních paprsků, aby načerpali energii a měli dostatek sil pro zbytek roku. Období slunovratu bylo příhodným časem pro sběr bylin, léčení nebo věštby. Byliny sbírané v den slunovratu mají nejvyšší účinnost, protože léčivá síla Slunce vrcholí.

V tento den byly prováděny rituály na ochranu skotu, plodin a lidí a na podporu růstu. Uhasily se všechny ohně a svíce v domech. Poté se zapálily speciální ohně a jejich plameny, kouř a popel byly považovány za ochranné. Lidé a jejich dobytek chodili kolem nebo mezi ohni a někdy přeskakovali plameny nebo přecházeli žhavé uhlíky.

Když oheň utichl, lidé se mazali jeho popelem, a sypali ho na pole a dobytek. Hořící pochodně z ohně byly odnášeny domů, kde byly skládány kolem domů a byly použity na opětovné zapálení krbů a svící. Z těchto rituálů je zřejmé, že oheň měl ochrannou moc a zajišťoval symbolické spálení a zničení všech škodlivých vlivů.

Dveře, okna, chaty a dobytek se zdobily žlutými májovými květinami, snad proto, že evokovaly oheň. Zdobily se také malé stromy nebo větve jasnými květinami, stuhami a svíčkami. Záměrem těchto zvyků bylo pravděpodobně přinést do vesnice a do každého domu požehnání, které má duch stromů v moci udělit.  

Navštěvovaly se také svaté studny, kde se návštěvníci modlili za zdraví. Studni vždy obětovali minci. První voda čerpaná ze studně byla považována za obzvláště silnou. Dívky se za úsvitu také válely v ranní rose nebo si s ní umývaly tváře. Věřilo se, že voda ze studní a ranní rosa přináší krásu, sexuální přitažlivost a udržuje mladistvost. I tohle můžeš zařadit do své oslavy Beltane.

Naši předci oslavovali Ostaru, aby uctili znovuzrození, plodnost a nové začátky. Je to období sázení nových semen, jak fyzicky, tak i duchovně. V tomto ročním období, během jarní rovnodennosti, vidíme vyvěrat nový život, který nás naplňuje obnovenou energií, abychom vytvořili tu nejlepší verzi sebe sama. Je tedy skvělý čas pozorovat naše počínání a ujistit se, že podnikáme správné kroky k tomu, abychom se vyživovali, poskytovali našemu duchu i tělu živiny a vyloučili vše, co brání našemu růstu.

Keltové oslavovali Imbolc, aby uctili první náznaky života v přírodě. Nejtěžší část roku skončila. Název Imbolc pochází z „i mbolg“, což se překládá jako „v břiše“, tedy první březost samic.

Světelnou povahu tohoto svátku připomínají i nám známé „hromničky“. Hromničky jsou speciální svíce, které se používají na ochranu domova před živly. Pokud vyrábíš svíce, teď je ten správný čas si nějaké vytvořit.